O původu hackerů

Kdy se začala psát historie hackování? Pokud hádáte druhou polovinu 20. století, musíte jít trochu dál proti proudu času. Nebylo to dokonce ani prolomení zpráv šifrovaných Enigmou během druhé světové války.
Od prvního známého hacku komunikační sítě nás dělí více než 180 let (spoiler: nebyl to telefon, Alexander Graham Bell si poprvé zavolal až 42 let poté).

Chappeho telegraf

V roce 1794 přišel francouzský vynálezce Claude Chappe se systémem vizuálních semaforových telegrafů. Pomocí nastavení ohebných ramen umístěných na věži (stožáru) bylo možno zobrazit písmena, čísla i některé speciální znaky, jako například začátek a konec komunikace nebo vymazání posledního znaku při překlepu. V tomto případě spíše “přeohnutí”.

Jednotlivé věže byly od sebe vzdáleny tak, aby bylo z jedné vidět na další. A tak se zpráva mohla šířit z jedné věže na druhou až do cílové destinace. Uvádí se, že rychlost přenosu zprávy byla až 500 km za hodinu.

Ve Francii byla během 19. století vybudována síť Chappeho vizuálních telegrafů pro potřeby státu (a hlavně armády). Například mezi Paříží a Brestem bylo na trase 58 stanic. Běžní občané služby této komunikační sítě ale využít nemohli.

V komunikaci se dokonce používalo end-to-end šifrování. Vzhledem k tomu, že pomocí sítě telegrafů byla přenášena vojenská tajemství, nebylo příliš vhodné, aby si komunikaci mohl číst kdokoliv, kdo měl výhled na telegrafní věž. Odesílatel a příjemce tak měli dohodnutý klíč, pomocí kterého šifrovali své zprávy. Operátoři věží po cestě jen šifrovanou zprávu opakovali znak za znakem aniž by dokázali rozluštit, co je obsahem zprávy. Odesílatel a příjemce zprávy tak měli v roce 1800 více soukromí než uživatelé Facebook Messengeru v roce 2021 (o šifrování messengerů více zde).

François a Louis Blanc

Bratři Blancové obchodovali se státními dluhopisy na burze v Bordeaux. Při takovém obchodování je rychlost informací stěžejní – kdo má rychlejší zprávy z centrálního bodu dění (v tomto případě Paříž), má nad ostatními obchodníky výhodu, protože může lépe předvídat pohyby na burze.

Zprávy z Paříže do Bordeaux byly tradičně posílány dostavníkem, což trvalo pět dní. Někteří obchodníci se snažili zkrátit tuto dobu používáním poštovních holubů nebo najímáním poslů. To bylo sice rychlejší, ale ne nijak výrazně. Bratrům Blancovým to rozhodně nestačilo. Věděli, že existuje výrazně rychlejší způsob komunikace na dlouhé vzdálenosti. Ten byl ale vyhrazen armádě, obchodníci jej využít nemohli. A tak většina obchodníků nadále přemýšlela nad zlepšováním aerodynamiky holuba. Ale bratři Blancové byli hackeři (i když to o sobě na Twitteru podle dostupných zdrojů netvrdili). Takže se myšlenky na využití Chappeho telegrafní sítě nevzdali.

Plán

Operátoři telegrafů nebyli asi nejlépe placení zaměstnanci ve Francii. Takže řešením by mohla být stará dobrá a osvědčená korupce.
Pokud by ale chtěli bratři Blancové posílat zprávy standardním způsobem, museli by podplatit všechny operátory po cestě z Paříže do Bordeaux. Což už by se mohlo prodražit.
Museli tedy přijít na to, jak tuto drahou nepříjemnost vyřešit.
Jak bylo zmíněno výše, systém obsahoval symbol pro vymazání posledního znaku – operátor zapisuje znaky tak, jak je vidí na semaforu a pokud uvidí symbol pro vymazání, prostě poslední znak smaže a pokračuje dál.
Právě toho se rozhodli hackeři využít. Budou posílat tajné zprávy tak, že po “jejich” znaku vloženém do běžné armádní zprávy pošlou znak pro vymazání. Kdokoliv, kdo vidí semafor tento znak může vidět, ale operátor koncové věže ho z papíru vymaže (případně vůbec nenapíše). Tak bude zpráva předána a zároveň po ní nezůstane písemný důkaz.

Ponožky jako datový nosič

Bylo potřeba ještě vyřešit jeden problém. Po cestě z Paříže do Bordeaux byla ještě věž v Tours (přibližně 200 km od Paříže), kde byly zprávy dekódovány a přeposílány dál bez chyb. Takže zprávy musely být posílány odsud. A musely se do Tours dostat nějak nenápadně.
Naštěstí nebylo potřeba posílat nějaké rozsáhlé romány (to by při tomto scénáři ani nebylo možné), stačilo pár domluvených signálů. A tak byly do Tours z Paříže posílány poštovní balíčky, které obsahovaly oblečení. Druh oblečení (rukavice, ponožky, kravaty), který byl označen v průvodním dopise označoval, zda nějaký titul na burze klesá nebo roste a barva zase výši změny.

Hack

Hackování mohlo začít. Komplic v Paříži podle změn na burze poskládal oblečení do balíku a odeslal do Tours. Tam podplacený operátor telegrafu (dostal jednorázově 1500 franků za zapojení do konspirace, poté každý měsíc 150 franků a navíc ještě bonus 20 franků za každou předanou zprávu) odeslal zprávu s vloženými “chybami”.
U věže poblíž Bordeaux čekal další komplic s dalekohledem, sledoval telegraf a zapisoval znaky, které byly označeny jako chybné. A tím se dostaly zprávy k našim obchodníkům, kteří tak měli před ostatními několik dní náskok.

Odhalení

Systém perfektně fungoval dva roky. Odesláno bylo takto celkem 121 zpráv (a balíků s oblečením). Podezření kupodivu nevzbudilo ani náhlé zbohatnutí operátorů telegrafu (běžná denní mzda operátora činila 1,50 franku).
Pravda vyšla najevo až ve chvíli, kdy jeden z operátorů onemocněl a před smrtí se s celou záležitostí svěřil příteli.
Bratři Blancové ale překvapivě nenesli žádné následky. Francouzská legislativa jednoduše nezakazovala vkládání vlastních zpráv do telegrafního systému. Tehdejší zákonodárce to vůbec nenapadlo.
A tak se z nich později mohli stát úspěšní provozovatelé kasin (včetně kasina Monte Carlo v Monaku).

Jak je vidět už z prvního zdokumentovaného hackerského útoku, nejslabším článkem zabezpečení bývá člověk.

Zdroje:

https://fr.wikipedia.org/wiki/T%C3%A9l%C3%A9graphe_Chappe
https://en.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois_Blanc
https://www.schneier.com/blog/archives/2018/05/1834_the_first_.html
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k4393846/f1.item

Milan

Jmenuji se Milan Půlkrábek, pamatuji si počítače bez internetu, Internet bez Google a mobilní komunikaci bez šifrování. Mám za sebou více než dvacet let profesionální praxe v IT, přednáším a píšu články o IT bezpečnosti, kryptoměnách a nových technologiích. Od roku 2014 jsem součástí nezikové organizace Paralelní Polis v Praze.