Cizí repozitář může být úplně legitimní. Pořád ale obsahuje kód a konfiguraci, které vytvořil někdo jiný. Co má smysl zkontrolovat před instalací, buildem nebo spuštěním a jak omezit riziko u IDE, coding agentů i samotného Gitu?
Rubrika:Techniky hackerů
Spustil jsem malware. Adresu svého serveru si našel v blockchainu
Na LinkedIn mi přišla nabídka práce. V repozitáři, který jsem měl spustit, byl malware, který si adresu svého serveru čte z Ethereum transakce a po spuštění se sám zapíše do VS Code, Cursoru a npm.
Kód schovaný v DNS: když AI agent poslušně otevře dveře
Kód nemusí být schovaný přímo v repozitáři. Může se načíst až za běhu třeba z DNS TXT záznamu. Ukázka na neškodném payloadu vysvětluje, proč je to problém hlavně u AI agentů, kteří ochotně spouštějí setup příkazy.
Promptpunk I. – Don’t vibe. Verify.
Když AI vygeneruje kód, který umožní útočníkům získat data našich uživatelů, reputační problém máme my, nikoli AI agent. Těžko můžeme při úniku dat ukázat prstem na AI agenta s tím, že „za to může on!“
O původu hackerů
Kdy se začala psát historie hackování? Pokud hádáte druhou polovinu 20. století, musíte jít trochu dál proti proudu času. Nebylo to dokonce ani prolomení zpráv šifrovaných Enigmou během druhé světové války. Od prvního známého hacku komunikační sítě nás dělí více než 180 let (spoiler: nebyl to telefon, Alexander Graham Bell si poprvé zavolal až 42 …
Pokračovat ve čtení O původu hackerů
Hackeři – proti komu se bráníme?
Hackerství a hackeři jsou opředeni mnoha mýty, na čemž se asi nejvíce podílí filmová produkce a také novináři, kteří potřebují zaujmout své čtenáře a diváky.
Videosérie Digitální Sebeobrany
Série videí o soukromí a bezpečnosti v digitálním prostoru.
0-day zranitelnost ve WhatsApp
WhatsApp (vlastněný Facebookem) vydal aktualizaci, která „záplatuje“ zranitelnost, která umožňovala útočníkům instalovat škodlivý software.
Pozor na Chrome v Android telefonu
Nový typ útoku využívá vlastnosti aplikace Chrome na telefonech s operačním systémem Android, která schová adresní řádek ve chvíli, kdy uživatel posune zobrazenou stránku směrem dolů. Adresa se opět objeví při pohybu stránky nahoru. Útočník může tuto vlastnost zneužít a přinutit prohlížeč schovat originální adresní řádek a místo toho zobrazit vlastní, zfalšovaný. Pokud tedy například …
Pokračovat ve čtení Pozor na Chrome v Android telefonu
Brute-force útok – demo
Jak funguje tzv. brute-force útok? Můžete si ho vyzkoušet.